V cítovském kostele sv. Linharta máme krásné dvoumanuálové varhany. Tento nástroj není řadu let používán a postupně chátrá. Pro záchranu varhan vzniká spolek, jehož cílem je především zajistit rekonstrukci varhan. Chceme zajistit nejen opravu varhan, ale i jejich častější využití.
Varhany neslouží jen k doprovodu bohoslužeb, ale používají se při svatbách, pohřbech a koncertech. Cítov má dlouhou hudební tradici a zaslouží si kvalitní interpretaci varhanní hudby. Obnova varhan umožní obyvatelům Cítova, i jiným hudebním příznivcům, poznat krásu varhanní hudby. Bude to práce na roky a přispěje ke snaze dělat něco společně s lidmi, kteří mají zájem spolupracovat na věcech s duchovním a kulturním přesahem pro budoucnost.
Níže následuje posudek o stavu varhan v kostele sv. Linharta v Cítově od diecézního organologa Štěpána Svobody, včetně návrhu postupu oprav a odhadu jejich ceny.
stručná historie, popis a současný stav nástroje, jeho význam a strategie obnovy
Pohled na cítovský kůr s varhanami
Historie varhan || Popis varhan || Dispozice varhan || Současný stav || Význam nástroje || Strategie obnovy || Odhad nákladů || Fotografie technického stavu
Kostel sv. Linharta v Cítově patří mezi nejstarší a nejcennější sakrální památky v regionu a je zapsán do státního Ústředního seznamu kulturních památek pod rejstř. č. 46768/2-1291. Původně románský chrám byl na konci 17. a v průběhu 18. století barokně upraven. Na zdejší kruchtě máme doložené varhany již od konce 17. století, nové dvoumanuálové varhany obdržel chrám v r. 1758, barokní nástroj stál na kruchtě až do 70. let 19. století, kdy byl nahrazen novými varhanami.
R. 1876 byla schválena stavba nových varhan podle projektu a nabídky tehdy ještě litoměřického varhanáře Karla Eisenhuta za 1560 zl. r. č. Varhany byly postaveny na kůr v srpnu 1877, dílo bylo kolaudováno a pochvalně oceněno profesorem pražské konzervatoře Josefem Försterem. V r. 1918 byly pro válečné účely zrekvírovány původní kvalitní cínové prospektové píšťaly, které byly později nahrazeny zinkovými. Další opravy uskutečnil v říjnu 1925 varhanář Bohumil Paštika ze Staré Boleslavi, v r. 1940 konzervoval červotočem napadený nástroj Karel Urban z Prahy, poslední větší opravu provedl ve dnech 11.-16. října 1943 varhanář Stanislav Havlík z Kozlů u Všetat.
Varhany stojí na západní kruchtě kostela v jedné pseudoslohové skříni. Mají dva manuály pro hru rukama, pedál pro hru nohama a celkem 13 rejstříků. Hrací stůl je vestavěn do přední stěny varhan, manuálové klaviatury o rozsahu C- f´´´ i pedálová klaviatura o rozsahu C – c´ jsou plně chromatické. Srdce varhan – vzdušnice, které rozdělují vzduch jednotlivým píšťalám, jsou klasické zásuvkové konstrukce, traktura, spojující konce kláves a rejstříkových táhel s ventily ve vzdušnicích a se zásuvkami, je čistě mechanická. Vzduchové zásobení zajišťuje dvojice čerpacích klínových měchů a zásobníkový magazínový měch, na které je připojen velmi hlučný motor. Píšťalový fond je kromě 33 prospektových píšťal dochován zcela v původním stavu, dřevěné píšťaly jsou zejména v diskantech poškozeny červotočem, cínové píšťaly mají plošně poškozená ústí od neodborného ladění. V nástroji se nachází celkově 740 píšťal.
Principal 8 Fuss
Gamba 8 Fuss
Bordun 8 Fuss
Octave 4 Fuss
Quinta 2 2/3 Fuss
Sub-Octave 2 Fuss
Mixture 2 Fuss 3 Fach
Doppelflöte 8 Fuss
Salicional 8 Fuss
Flöte Amabiles 4 Fuss
Gemshorn 4 Fuss
Subbass 16 Fuss
Octav Bass 8 Fuss
Manual Coppel, Pedal Coppel; Žaluzie II.manuálu
Nástroj se dnes nachází v havarijním stavu a je omezeně hratelný. Celý nástroj je zanesen tlustou vrstvou prachu a nečistot a je výrazně napaden a poškozen červotočem. Po více než 140 letech provozu jsou za hranou životnosti mechanicky nejvíce namáhané části, např. kůže skladů čerpacích mechů i zásobního měchu, dorazy klaviatur a pedálu, okožení ventilů vzdušnic a vík ventilových komor, kožená vypouzdření ramének a úhelníků ad. Opotřebována je řada komponent v traktuře a ve spojkách. Měchy vykazují zásadní úniky vzduchu i přes záplatování provedené v minulosti. Nedostatečná údržba a mikroklimatické výkyvy se výrazně podepsaly na stavu srdce nástroje – všech čtyř vzdušnic, které rozdělují vzduch jednotlivým píšťalám a které jsou popraskané a netěsné. I přes v minulosti provedenou konzervaci, která omezila další působení červotoče, jsou červotočem výrazně poškozeny zejména píšťalnice, na kterých stojí píšťaly, vzdušnice i dřevěné píšťaly v manuálu a pedálu. Napadení červotočem, celkové opotřebování všech částí a zejména chátrání měchů a vzdušnic výrazně zhoršuje funkci nástroje, které se projevuje na jeho zvuku, který je nevyrovnaný a rozladěný. Na základě zkušeností lze odhadnout bod zlomu, kdy rozsáhlé závady znemožní jakéhokoliv využití nástroje pro nemožnost udržet tlak ve vzduchové soustavě pro těžké poškození měchu na cca 10-15 let, pak již nástroj nepůjde použít vůbec.
Varhany Karla Eisenhuta v Cítově patří k jedněm z nejkvalitnějších raně romantických nástrojů nejen v širokém okolí, ale v Čechách vůbec. Mladý varhanář Eisenhut u nich uplatnil řadu inovací a technických novinek, které si osvojil při pobytu v Anglii, např. v konstrukci traktury a spojek a např. žaluziová skříň je zde použita vůbec poprvé na území ČR! Po zvukové stránce se jedná o mimořádně hodnotný nástroj, na který je možné - ačkoliv není nikterak velký – interpretovat prakticky veškerou klasickou varhanní literaturu. Nástroj byl vybrán jako jeden ze stěžejních, dokumentující vývoj varhanářství v českých zemích a byl v r. 2014-16 předmětem podrobného organologického výzkumu a dokumentace v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury.
Rozsah poškození nástroje je natolik velký, že nemá větší smysl plýtvat finančními prostředky a úsilím na „povšechnou opravu všech částí“ vyjma zastavení další destrukce nástroje červotočem a udržení jeho hratelnosti do doby, než se podaří shromáždit prostředky k celkové obnově. Po zvážení navrhuji dvoufázovou strategii obnovy nástroje.
První fáze – záchrana nástroje – by zahrnovala výměnu varhanního motoru a minimalistickou opravu kritických poškození, které brání použití nástroje - zalepení největších děr v měchu, utěsnění vík ventilových komor, vyčištění píšťaliště, konzervace lokálních ohnisek červotoče a přiladění nástroje. V závislosti na míře napadení interiéru kostela navrhuji v prvé fázi i chemické ošetření celého kostela vyplynováním. Povede k 99% redukci červotoče v nástroji i v mobiliáři kostela.
V druhé fázi pak lze přistoupit k postupné, rozfázované celkové obnově nástroje po jeho jednotlivých logických celcích – od vzduchové soustavy, přes vzdušnice, trakturu, hrací stůl až po píšťalový fond, a to dle finančních možností. Doporučuji a upřednostňuji takovou strategii oprav, kdy se důkladně opraví nějaká část, ke které se již nebude potřeba vracet v dalších etapách, před nedůslednou opravou všech částí za menší prostředky.
V případě, že bude realizována obnova nástroje, vypracuji podrobný projekt – podrobný položkový seznam prací, povolených technologických postupů, prostředků a materiálů.
I. etapa
Cena I. etapy - cca 150 tis Kč
II. etapa
Cena II. etapy - cca 1,2 mil Kč
Uvedené odhady cen jsou bez DPH.
Sdružení pro obnovu varhan v kostele sv. Linharta v Cítově, z.s. vede transparentní sbírkový účet:
115-9745000217/0100
na jeho detaily se můžete podívat ZDE.
Děkujeme i za váš příspěvek.
Sdružení pro obnovu varhan v kostele sv. Linharta v Cítově, z.s.
IČO: 080 66 841
Statutární ředitel: Ing. Bohuslav Šámal
E-mail: info@provarhanycitov.cz
Úplný výpis informací o spolku na portálu www.justice.cz.